Jen málokterý z jizerskohorských vrcholů by se mohl s Paličníkem rovnocenně utkat v pomyslné soutěži krásy. Jeho ladný tvar se skalní korunkou na temeni vynikne nejlépe při pohledu od Bílého Potoka nebo ze silnice nad Lázněmi Libverda. Paličník trůní nad hlubokými údolími říčky Smědé a Hájeného potoka.

Vyhlídková skála Paličníku je však jen zdánlivým vrcholem. Nachází se totiž na úbočí Klínového vrchu, jehož nejvyšší bod značené turistické stezky míjejí. Přesto je v této oblasti Paličník jednoznačnou dominantou. Toho si všímali návštěvníci Hejnic či Libverdy již v dávných dobách a Paličník se stával čím dál častěji cílem jejich vycházek. Snad proto již v roce 1902 opatřili členové Krkonošského horského spolku skalisko krátkými žebříky, kovovým zábradlím a lávkou překlenující hlubokou skalní průrvu. Od roku 1992 stojí na Paličníku i mohutný dřevěný kříž, který zde byl vztyčen z popudu pátera Miloše Rabana.

Návštěvníkům doporučujeme, aby si pro výlet na Paličník vybrali den s dobrou viditelností, neboť rozhled odtud je opravdu velkolepý. Na jedné straně se klenou oblé hřebeny Krkonoš, na druhé se pod námi rozkládá širé údolí Smědé, na jehož konci spatříme frýdlantský zámek, v dálce pak hory sousední Lužice. Na jižní straně vše rámují severní okraje Jizerských hor.

Na Paličník můžeme vyrazit jak z Bílého Potoka kolem Bártlovy boudy, tak od chaty Smědava. Výstup od Bártlovy boudy je zejména ve své druhé části o poznání namáhavější.

Autor textu: Otokar Simm.